Mýto na nové dálnice nevydělá

Dostavět dálniční síť, abychom konečně měli spojení s našimi sousedy, je bezesporu nutné a urgentní. Stejně tak mnoho miliard bude potřeba na údržbu a opravu silniční infrastruktury již postavené. V současné době na tyto účely přináší výběr mýtného od nákladních vozidel více než osm miliard korun ročně. Mohlo by situaci zlepšit rozšíření mýtného na silnice nižších tříd?
Vzhledem k nutnosti dodržet evropské pravidlo, kdy výše mýtného musí odrážet náklady na vybudování zpoplatněné infrastruktury, nízké frekvenci pohybu nákladních vozidel a nákladnosti celého systému lze sotva počítat s výnosy převyšujícími řádově jednotky miliard korun. Naopak je velmi pravděpodobné, že rozšíření mýtného na okresní silnice bude ještě dotováno z peněz vybraných na dálnicích a rychlostních komunikacích. A to vše za cenu výrazného zvýšení nákladů lokálního zásobování a služeb, potažmo tedy zdražení života místním obyvatelům.
Při pohledu na zdroje financí Státního fondu dopravní infrastruktury musíme konstatovat, že zcela nedostatečný je zde podíl z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv, který činí 9,1 %, což znamená příjem kolem 7,5 miliardy korun ročně. Ve srovnání s jinými vyspělými státy nedosahuje ani poloviny. Jediným řešením, které by lépe a dlouhodobě zajistilo financování výstavby a údržby silniční infrastruktury, je navýšení tohoto podílu alespoň na 20 - 30 %.
Je zřejmé, že peníze takto převedené do SFDI by pak chyběly ve státním rozpočtu jinde. Značnou část by však mohlo doplnit snížení spotřební daně na naftu. Po jejím neuváženém zvýšení v roce 2010 má Česká republika pátou nejdražší naftu v Evropě. Od tankování v ČR proto upustila nejen tranzitující vozidla, ale v zahraničí kupují pohonné hmoty i české kamiony. Smutným výsledkem tak je, že stát přichází ročně o zhruba 8 miliard korun. Jejich vrácení do rozpočtu snížením spotřební daně o cca 2 Kč by bylo daleko snazší a pro naše hospodářství prospěšnější, nežli budování dalšího nákladného mýtného systému.

 Upřednostňování železnice ruinuje státní a obecní rozpočty

 

Bohužel je to tak, mýtus o ekonomické a ekologické železnici nás stojí ročně miliardy a ruinuje státní a obecní rozpočty. Železniční přeprava osob je efektivní a méně zatěžuje životní prostředí, ovšem pouze v případě, že ji srovnáváme s dopravou leteckou a individuální automobilovou. S autobusem prohrává na celé čáře. Domnělá ekologičnost vlaku bere za své, když zjistíme, že na jeden osobokilometr vyprodukuje 2 x více CO₂ než autobus. Zcela logicky, neboť i efektivita železnice je horší, když na osobokilometr vykazuje spotřebu 2,6 litrů paliva, zatímco u autobusů je to pouze 0,6 – 0,9 l.

Vlaky zajišťující dopravní obslužnost totiž nejsou v drtivé většině plně obsazené rychlíky zdolávající stokilometrové vzdálenosti, ale velmi často poloprázdné lokálky, jejichž desítky let staré motory nejsou k současným ekologickým normám vůbec zařaditelné. Výše uvedená čísla pocházející z evropského projektu Smart Move tak budou k našim železnicím ještě velmi lichotivá. Přesto podle údajů Ministerstva dopravy ČR pro rok 2011 přispívá stát železnicím na 1 km dotací 102 Kč, zatímco dotace pro autobusy je 6 x nižší, přesně 17 Kč na kilometr.

Při porovnání těchto dat je zřejmé, proč se železniční lobby vyplácí houževnatě udržovat mýtus o své ekologičnosti a ekonomičnosti. Vypravovat vlak, kde je méně než 20 cestujících, je ekonomický nesmysl a mrhání veřejnými prostředky, když by jeho práci zvládl ekologicky šetrnější a pro cestující  v drtivé většině pohodlnější autobus šestkrát levněji.

Sdružení ČESMAD BOHEMIA z výše uvedených důvodů již nehodlá přihlížet dalšímu vyhazování peněz daňových poplatníků a bude veřejnost upozorňovat na tato fakta prostřednictvím kampaně, která zatím bude probíhat v Středočeském a Královehradeckém kraji.

Vítáme Vás na stránkách www.jedemevtomspolu.cz.

V roce 2006 přišlo Sdružení ČESMAD BOHEMIA se stejnojmenným projektem, jehož hlavním cílem bylo zlepšit image silniční dopravy. Prvním nejviditelnějším krokem byla billboardová kampaň, jejímž hlavním sdělením bylo, že kamiony zde nejezdí pro zábavu, ale zajišťují nepostradatelné služby pro společnost. Následovala vysvětlující kampaň v tisku vyvracející různé mýty o silniční dopravě a korigující některá zažitá klišé. V tomto úsilí budeme pokračovat i nadále. V roce 2009 ale navíc přicházíme s iniciativou nazvanou Rok smíření. Jejím cílem je omezit negativní projevy pohybu kamionů, a přispět tak ke zlepšení soužití „malých a velkých“ vozidel na našich silnicích. Platformou určenou k setkávání příznivců i odpůrců silniční dopravy, profesionálů i laiků i všech ostatních, které toto téma zajímá, jsou internetové stránky, na které jste právě vstoupili.